Vilém Vodrážka

Vilém Vodrážka
fotograf, živnostník

Datum narození: 22.5.1942

Doma na půdě má pečlivě uskladněné krabice s pěti tisícovkami negativů převážně starého Mostu. Je to až k nevíře, ale spousta unikátních záběrů dosud nespatřila světlo světa. „Kdybych z nich udělal fotky, byly by jako nové,“ říká fotograf Vilém Vodrážka. Jako kdyby dávno neexistující město fotil teprve včera. Život i následný pád královského Mostu dokumentoval tenhle rodák z Libkovic už od začátku 60. let.

Učil se zedníkem, ale častý zánět spojivek mu znemožnil dělat na prašných stavbách. Nevadilo mu to, více ho bavilo fotit. Už na učilišti v Královském Poříčí u Sokolova se přihlásil do fotokroužku. Přivydělával si také portréty do občanských průkazů, pořizoval sportovní snímky na nástěnku učiliště. Po vyučení pracoval do vojny v podniku Fotoslužba v Mariánských Lázních.

Po vojně v roce 1963 a návratu domů, do severních Čech, pracoval až do roku 1977 jako řidič náklaďáku a později i sanitky v Mostě a Litvínově. Svému největšímu koníčku, fotografování, se věnoval dál – při zaměstnání.

Vilém Vodrážka fotí v ruinách starého Mostu.

S objektivem procházel královské město a zachycoval je tak, jak postupně padalo za oběť těžbě hnědého uhlí. „Spoustu vyhozených snímků bych dnes vzal zpátky. Chtěl jsem třeba fotit nároží, ale do kompozice mi nezapadalo elektrické vedení. Teď bych byl rád, kdybych měl tu uličku zachycenou i s těmi dráty,“ povzdechne si.

Koncem 70. let nastoupil jako profesionální fotograf do propagačního oddělení generálního ředitelství SHD Most. Vydržel tam ale jen dva roky. „Tam mě práce moc nenaplňovala. Byla to spíš politická funkce. Ač nestraník, musel jsem chodit na všechny schůze oddělení a focení bylo spíš vedlejší,“ vysvětluje Vodrážka.

Průkopník barevné školní fotky

Absolvoval Školu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Brně a Školu lektorů a porotců amatérské fotografie Ústavu kulturně výchovné činnosti v Praze. Kvůli obživě dlouhá léta fotografoval školní třídy, vyznamenané žáky a sportovce. Byl průkopníkem barevné školní fotografie – to tenkrát nikdo jiný nedělal. I filmy pracně vyvolával a zpracovával sám. „Byla to otročina, musel jsem za měsíc kompletně vyfotit, udělat a prodat až 1200 fotek. Ale bavilo mě to, byla to práce s dětmi,“ ohlíží se zpátky.

Od roku 1969, kdy se stal členem věhlasné mostecké skupiny fotografů MOFO 4, se úspěšně zúčastňoval celostátních i mezinárodních fotografických výstav. Samostatně vystavoval v Mostě v letech 1976, 1977, 1979, 1983, 1984 a 1986.

Dvě autorské výstavy měl koncem sedmdesátých let při celostátních soutěžích vína, které organizoval mostecký vinař Ivan Váňa. „Měl jsem tam velkoformátové fotky kompletní mostecké krajiny s tematikou přírody, životního prostředí a vinic kolem. Museli jsme jet do Prahy, aby to posoudila komise Svazu výtvarných umělců. Tenkrát jsem si toho dost považoval, protože prohlásili že ještě z Mostecka takové fotky neměli,“ poznamenává Vodrážka.

V mostecké galerii Zlatá trojka vystavoval v roce 2006 výběr klasických černobílých fotek z let 1960 až 1980. Tématem nostalgických černobílých snímků byl výhradně zbouraný Most a zlikvidované okolní vesnice, například Kopisty a jeho rodné Libkovice.

Staré město na talíři

Od roku 1989 je na volné noze. V současné době se věnuje výhradně fotokeramice, což je fotografie vypálená do porcelánu. Nyní žije v Holedečku u Žatce, vybavil svou fotografickou živnost novou digitální technikou a opět si veškeré procesy dělá sám. „Zkoušel jsem přenést na keramický talíř svůj snímek starého Mostu. Vypadá to dobře, uvažuji o tom, že jednou budu vyrábět i takovéto pamětní suvenýry,“ plánuje legendární fotograf.

TUCET OTÁZEK PRO VILÉMA VODRÁŽKU:  
Co nejvíc nesnášíte a v čem si libujete? S přibývajícím věkem jsem stále víc splachovací a v tom si libuji.
Vaše nejmilejší místo v Mostě? Ptačí perspektiva Hněvína, odkud dokumentuji, jak se Most mění.
Váš ideální odpočinek? Relax na kole s foťákem po krajině mimo silnice.
Oblíbená a neoblíbená postava z dějin? Obdivuji Jánošíka, bohatým bral a chudým dával. K neoblíbeným řadím ty, co to dělají naopak.
Jakou kulturní událost jste v Mostě navštívil naposledy? Oslovila mě výstava fotografií českého všeumělce Eduarda Ingriše v mostecké knihovně.
Jakou hudbu posloucháte? Dobrou heligónku. Rád si na ni občas i zahraji.
V co věříte a čemu nevěříte? Věřím, že všem potřebným bude jednou líp, ale nevěřím, že se toho dožiji.
Jaká je vaše největší neřest? Těžko vybrat, všechny mé neřesti jsou stejně velké.
Slavíte raději sv. Valentýna nebo Svátek práce? Už dlouho jsem nic neslavil, naposledy snad MDŽ.
Chtěl byste žít v jiné době? To ani ne, ale více životů bych bral.
Máte radši zeleninový salát nebo pečenou krkovičku? To první, nic moc, s tím druhým musím brzdit, ale stejně nejraději mám buchtičky se šodó.
Co byste popřál mostecké knihovně? Čím dál více čtenářů, ale hlavně to, aby byla nafukovací.
  Městská knihovna Most

  Moskevská 12
   434 01 Most

  IČO: 000 807 13

  automat. ústředna: tel. 476 768 800

   prodlužování výpůjček:
   děti - tel. 476 768 810
   dospělí - tel. 476 768 811
  Měsíční návštěvnost knihovny
  
  prosinec 2015:   5431 návštěvníků
  listopad 2015:   6678 návštěvníků
  říjen 2015:   7846 návštěvníků
  září 2015:   6536 návštěvníků
  srpen 2015:   4613 návštěvníků
  červenec 2015:   3083 návštěvníků
  červen 2015:   6199 návštěvníků
  květen 2015:   6380 návštěvníků
  duben 2015:   7419 návštěvníků